Schůzka za všechny prachy

V posledních dnech mě přepadla mírná vlnka nostalgie, při které jsem si vzpomněla na jednu schůzku, která byla opravdu za všechny prachy. Dnes je tomu přesně patnáct let, kdy se odehrála. Dnes na ni vzpomínám s úsměvem, ale v té době mi moc do smíchu nebylo. Ráda se s vámi o tento zážitek podělím, ať se taky trošku zasmějete.

Psala jsem si nějakou dobu s jedním sympatickým mužem. Vypadalo to velice slibně. Dohodli jsme se, že se potkáme. Schůzku jsme si domluvili asi za tři dny. Měla jsem tak dostatek času na přípravy. Čas utíkal velmi rychle a já už čekala v blízkosti místa, které jsme si dohodli.

“Podle toho, jaké mi psal básničky to bude určitě romantik a bude to stát za to.” honilo se mi hlavou během doby, kdy jsem čekala až se tento sympatický muž objeví. Najednou mi začal vibrovat mobil.

“Áá, smska. Asi to zabalil.” pomyslela jsem si při vytahování mobilu ze své kouzelné kabelky. S oblibou jí říkám bezedná, jelikož s pravidelností v ní nemůžu nic najít. Znáte to taky? To jen tak mimochodem. Ale abych se vrátila zpět k jádru pudla.

Vytahuju mobil, otevírám zprávu a s nejistotou čekám, co se dočtu. Z minulosti už jsem byla zvyklá, že mi omluva přišla až hodně na poslední chvíli.

Bude se schůzka konat či nebude?

“Promiň Ani, trošku se opozdím, vlak měl zpoždění. Prosím o strpení. Neboj, čekání Ti vynahradím:-).” Hlavou mi proběhlo, že jsem se ve svých sympatiích asi nemýlila. Těšila jsem se, až toho sympaťáka uvidím. Asi za dvacet minut se objevil. Když jsem ho viděla, nebyla jsem zrovna nadšená. Pravda, představu jsem měla trošku jinou, ale přece nebudu dělat unáhlené závěry jen podle vzhledu. Řekla jsem si, že za hodinku svého času tolik nedám a rozhodla se dát svému novému objevu šanci, aby mě zaujal jinak.

“Znám tady jednu pěknou restauraci, kam bych tě rád vzal.” Ožila jsem. Pomyslela jsem si, že to bude opravdu fajn schůzka a že jsem konečně objevila muže se smyslem pro romantiku. Došli jsme až na náměstí a sešli po schodech dolů.  Jak jsme byli na místě, spadla mi čelist. Ta restaurace vypadala dost zvláštně.

“To je ale pajzl.” pomyslela jsem si, když můj nos zaznamenal ve vzduchu něco jako cigaretový dým. Nečekala jsem sice žádnou luxusní restauraci s bílými ubrusy, ale tohle mi nesedlo. Ze slušnosti jsem se posadila a čekala na další překvapení.

“Zapálím si, co ty na to? Normálně nekouřím, ale když je nějaká akce a dobře se bavím, tak si občas zapálím.” Nevěřícně jsem koukala,ale nezmohla jsem se na slovo. Místo toho jsem si jako správný nekuřák pasivně vykouřila jednu cigaretu a zhnuseně čekala, co bude dál.

“Ještě si dej pivo.” napadlo mě ironicky, aby ta romantika byla kompletní. Nehledě na to, že konverzace těžce vázla. Marně jsem přemýšlela jak schůzku zkrátit. Při popíjení zeleného čaje, který byl poněkud mdlé chuti, jsem se rozhodla, že schůzku ukončím. Teď si jen vymyslet nějakou zajímavou výmluvu.

bridge-1038830_1280

“Nezlob se, ale musím už jít. Jede mi autobus.” vymluvila jsem se asi po dvou hodinách, které trvaly jako věčnost. “Ok, dobrá, já už taky půjdu. Zaplatíš prosím?” Mám sice velké oči, ale jak mi tohle řekl, tak byste je viděli tak kilometr přede mnou, jak byly vykulené. Počítala jsem sice, že si svou útratu zaplatím, ale platit za oba? Nezmohla jsem se na slovo a zaplatila.

Něco jako slovíčko děkuji tento muž patrně neznal. V rychlosti jsem se rozloučila, pádila pryč od tohoto hrozného podniku. Kdyby věděl, že mám za rohem auto, tak by to bylo asi ještě na dlouho. Opravdu schůzka za všechny prachy.

Po příjezdu domů mi přišla sms. “Moc se mi to líbilo, co takhle repete?” Pomyslela jsem si, že něco podobného ani v náznaku nechci podruhé zažít. Nechtěla jsem tohoto muže zbytečně zranit, proto jsem byla velmi slušná a výstižná. Omluvila jsem se, že moje představa je trošku jiná. Odpověděl mi, že ho to mrzí, ale že se nedá nic dělat.

Schůzka za všechny prachy mi dala lekci

Uvědomila jsem si, že potřebuji udělat něco jinak, aby se mi podobné zkušenosti už neopakovaly. Můj čas je přece drahý a nemůžu ho jen tak ztrácet. Začala jsem zjišťovat, proč se mi děje, že se mi ve vztazích nedaří. Hledala jsem všude možně odpovědi na své otázky. Nějakou dobu mi to sice trvalo, ale zjistila jsem, v čem je zakopaný pes. Byl ve v mně, pěkně hluboce zakořeněný. Začala jsem se zaměřovat na změnu, kterou jsem udělala sama v sobě.

Pravda, negativní motivace, ale o to víc jsem byla rozhodnutá jít za svým cílem. Ujasnila jsem si, co vlastně chci. Přestat už být single a žít po boku muže, kterého jsem si vždycky přála. Dnes s klidným svědomím říkám, stálo to za to. I když jsem udělala spoustu přešlapů, došla jsem svého vysněného cíle.

Zažila jste také schůzku za všechny prachy? Podělte se s námi v komentářích.

Anna Lukšová
Autorka e-booku Přestaň už být single>> a Seznamte se jednoduše a efektivně s mužem svého srdce>>. Ukazuje na základě vlastních zkušeností cestu ženám>>, které chtějí žít šťastný a naplněný život po boku muže svých snů. Její příběh si přečtěte zde >>
Komentáře
  1. Lamič napsal:

    A teď si představ tu situaci, že bys jeho skutečnou tvář poznala až později za pár let a byla s ním v pevnějším svazku :-)) Osobně si myslím, že je lepší toho člověka poznat hned i za cenu, že to rande bude na prd.

    Každopádně jako “frajer” no.

  2. Ilona napsal:

    Ahoj,

    tak obdobnou zkušenost má taky. A ne jednu :-). Sice v mém případě byli pánové vždy galantní a útratu zaplatili, a to i přesto, že mi při schůzce vyprávěli o tom, jak jsou na to finančně špatně.
    Překvapili mě však vždy svým vzhledem a chováním 🙂 – fotky a maily dost často klamou.
    Vzpomínám si, jak jsem již od chvíle pozdravení přemýšlela nad tím, jak se co nejrychleji rozloučit, jak schůzku ukončit. A z pozice “slušně vychovaného děvčete” trpěla alespoň 30 minut.
    Každá zkušenost nás posouvá dál a dál :-). Díky krokům se posouváme, sice třeba leckdy jinak, než chceme, ale jdeme dál. A to je důležité :-).

  3. Iva napsal:

    Joo, tak na některé schůzky se opravdu nezapomíná 🙂 Já myslím, že Seznamka je někdy na sepsání knihy! Taky jsem zažila něco podobného – kuřák, ačkoliv v profilu měl nekuřák, v restauraci popíjel dva černé čaje celou dobu co jsme tam seděli, a když přišlo na placení: hmm, tak všechno co bude nad 100 platíš ty jo 🙂 a taky vyprávěl, že by jako šel třeba do Muzea i Technického, ale ve dvou se to prý hrozně prodražííííííí 🙂
    Internet snese všechno, to je nejhorší, člověk pozná prd…

    Já jsem to už asi fakt odpískala definitivně

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

  • Příručka pro nezadané

    hardbackcoverstanding_300x400 Zjistěte, jak se stát ženou, po které muž vašeho srdce touží.

  • Nejnovější příspěvky